Název obce: německy Pihl někdy Bühl – v překladu Pihelsko
– po r. 1945 návrh Kopečná a nakonec PIHEL (Horní a Dolní)

Tento text je určen především obyvatelům Pihelu. Nabízí srozumitelný přehled o tom, jak a kdy naše obec vznikla, proč má dvě části – Horní a Dolní Pihel – a jak se její podoba proměňovala v průběhu staletí, včetně zásadních událostí 20. století.

Kde Pihel leží a co dnes tvoří

Pihel je dnes místní částí města Nový Bor v okrese Česká Lípa. Nachází se mezi Novým Borem a Českou Lípou, v mírně zvlněné krajině na okraji Lužických hor. Obec se tradičně dělí na Horní Pihel a Dolní Pihel, které tvoří jeden historický celek, přestože jsou od sebe prostorově oddělené.

Počátky obce Pihelu – hrad a středověká osada

Nejstarší historie Pihelu sahá do 14. století. V této době byl na vyvýšeném místě nad dnešní obcí – část Dolní Pihel - vybudován hrad Pihel, pravděpodobně jako strážní a správní bod na důležité obchodní cestě mezi Českou Lípou a severními Čechami.

Hrad dal jméno nejen kopci, ale i celé osadě, která se začala vytvářet v jeho okolí. Šlo o podhradí – skupinu usedlostí, které zajišťovaly hospodářské zázemí hradu. První písemné zmínky o Pihelu pocházejí z konce
14. století, konkrétně z roku 1396 (prameny v archivu ČL uvádí rok 1363).

Zakladatel hradu Pihel není bezpečně známý, ale nejspíše jím byl Hynek Zajíc z Házmburka. Což byl významný český šlechtic, který působil v diplomatických službách císaře Karla IV. a později krále Václava IV. a v severních a středních Čechách měl rozsáhlé majetky. Před rokem 1421 hrad získal Jan z Chlumu, řečený Kepka, pocházející z blízkého Svojkova. V roce 1423 se hradu zmocnil Hynek Hlaváč z Dubé, který jej připojil k lipskému panství. Během těchto bojů byl hrad zřejmě zničen.

V popisu panství z roku 1455 se už Pihelský hrad neuvádí a při následujícím dělení berkovského majetku roku 1502 se stal Pihel jako osada součástí sloupského panství a postupně se proměňuje v zemědělskou vesnici.

Zříceniny hradu se údajně dochovaly až do 17. století, ale později byly rozebrány na stavební materiál. K jejich zániku přispělo i lámání kamene v lomu na jihozápadní straně vrchu. Dnes z hradu zůstaly jen nepatrné stopy. Na vrcholku kopce je velká obdélná jáma bývalého sklepení. Nad stěnou lomu jsou pozůstatky zdi a z dolní části hradu se zachovala malá obdélná plošina se zbytky základového zdiva.

Pozůstatky základů hradu Pihel - web turistik.cz

Vznik Horního a Dolního Pihelu

Po roce 1850, kdy bylo zrušeno poddanství, se Pihel stal samostatnou obcí s vlastní správou. V této době se také ustálilo místní členění na Horní a Dolní Pihel v dnešním smyslu. Toto dělení je typické pro mnoho českých vesnic a sloužilo hlavně k orientaci místních obyvatel. Správně
i historicky šlo vždy o jednu obec – Pihel.

Horní a Dolní Pihel tedy nevznikl jako dvě samostatné obce. Jde o přirozené rozdělení jedné vesnice podle polohy v terénu a směru historických cest.

• Dolní Pihel se nachází níže položený, blíže k Pihelskému vrchu a místům původního osídlení.

• Horní Pihel se rozvíjel výše, později, především podél hlavní komunikace, která se stala důležitou dopravní tepnou regionu.

Jak to bylo s těmi názvy obce? Pihelsko nebo Kopečná …

Od 17. století se Pihel postupně rozrůstal. Vedle zemědělství zde fungoval mlýn, hospodářské dvory a drobná řemesla. Obyvatelstvo bylo převážně německy mluvící, což bylo typické pro celé Českolipsko a Novoborsko.

Historické kroniky zmiňují osadu Pihel vzniklou pod hradem v souvislosti s nabitím (odkupem) panství hrabětem Václavem Norbertem Oktaviánem Kinským v roce 1710. Další zmínku najdeme v roce 1755, kdy probíhala parcelace majetků panství Sloup už novým majitelem, který toto zdědil po otci, Janem Josefem Maxmiliánem hrabětem Kinským (významným českým šlechticem, který se velkou měrou zasloužil o rozvoj regionu podporou zejména průmyslu např. kloboukárny v Pihelu, kartounky a zrcadlárny ve Sloupu nebo rozvojem obchodu s novoborským sklem).

V této době je zajímavou zmínkou o části Horní Pihel popis prvního domu nové vsi, kterým je zájezdní hostinec na rumburské silnici „Gasthaus zur goldenen Wurst“ majitele Franze Müllera, dnešní „Hostinec U Zlatého buřtu“ s 

p. 1. Pihel je tu v následujícím období někdy okolo roku 1774 veden jen jako několik domů spadajících pod rychtáře v Chomoutech, vrchnostenský dvůr Pihler Meierhof a právě již zmiňovaný hostinec u hlavní silnice. Dále najdeme už jen sem tam odkaz na některé specifické objekty, např. na stavbu kaple Panny Marie Sněžné z téže doby (1775), která se ale nedochovala, byla znovu vystavěna téměř o století později mezi roky 1823 a 1824 nebo je tu třeba zmínka o umístění chudobince v čp. 48.

Po roce 1760 až do roku 1906 se název vesnice udává jako Pihelsko (Pihler – Baustellen), kterou tvoří dvě osady - Pihelsko (podél hlavní tedy Rumburské silnice, dnes Horní Pihel) a Pihel (pod Pihelským vrchem, dnes Dolní Pihel). Přitom v roce 1833 kroniky uvádí, že jsou používány dva názvy nové lokality zřejmě pro různé fáze parcelace a osidlování, a to Pihelsko a Nové Pihelsko.

K tomu se navíc přidávají místní názvy, pro část sem správně řazenou, na jižní straně kopce Lipovce se 70 domy, a to Víska (Dörfer). Dále část na hranici s Častolovicemi a Lady (až v roce 1784 přiřazeno místo ke Sloupskému panství k České Lípě), tady se český název neuvádí, je to část s 33 domy „Über dem Graben“. A poslední část s 9 domy na hranici s Chomouty „Komtschänkens“.

Následně roku 1850 je udáván jednotný název pro dvě odloučené osady Pihel a Pihelsko – obec Pihelsko. O tomto názvu najdeme zmínku v archivních podkladech viz poznámka č. 20 z roku 1855 – Přestavba stodoly a přístavba chléva u domu čp. 36 v Pihelsku.

Ale rokem 1906 se název opět mění, oficiálně se ruší dělení na dříve zmíněné osady a stanovuje se zjednodušený a zdá se i konečný název sjednocené obce Pihel, která je správou nově přiřazena ke Sloupskému panství. Ani to by nemuselo být definitivní. Po roce 1945 byl podán zatím poslední návrh na změnu názvu obce, který se ale neujal … v záznamech uvedeno jako Kopečná.

Pihel ve 20. století – válka a zásadní zlom

Sudety a druhá světová válka

Po roce 1918 se Pihel stal součástí Československa, ale většina obyvatel se hlásila k německé národnosti. V archivních pramenech je rozložení obyvatelstva z více, než 90% německé. V roce 1938 byl Pihel spolu s okolím připojen k nacistickému Německu jako součást tzv. Sudet.

Data ke sčítání obyvatelstva jsou dostupná v různých pramenech, jednoduchý výčet najdeme v Archivu obce Pihel vztahující se k rozmezí od roku 1774 do roku 1939, kdy v závěrečném roce z tohoto výčtu bylo vedeno 834 obyvatel souhrně pro obě oddělené části Pihel a Pihelsko.

Odsun německého obyvatelstva

Po skončení druhé světové války došlo v letech 1945–1946 k odsunu většiny původních německých obyvatel. Tento okamžik znamenal pro Pihel jeden z největších zlomů v historii:

• obec přišla o většinu původních obyvatel,

• řada domů a usedlostí zůstala dočasně prázdná,

• místní kontinuita byla přerušena.

Následně byl Pihel znovu osídlen českými obyvateli, kteří přicházeli z různých částí Československa.

Pihel po roce 1945 a současnost

Po válce se Pihel postupně stabilizoval, i když již nikdy nedosáhl předválečného počtu obyvatel. V roce 1981 byl administrativně připojen k městu Nový Bor, jehož je dodnes místní částí. K roku 2021 zde bylo evidováno 527 obyvatel, a to pro obě části Horní i Dolní dohromady. Navyšování počtu trvalých obyvatel se děje hlavně díky výstavbě nových domů.

Dnešní Pihel je klidnou obytnou obcí, která si přes všechny historické proměny zachovala místní charakter a snad i komunitní život. Trvalé místo setkávání zde chybí, tradiční „hospodu“ zde nahrazuje setkávání při programech a akcích na dětském hřišti.

Zdroje informací

Archív obce Pihel – uložen a běžně dostupný v Archívu v České Lípě: informace o datech k historii a obyvatelstvu,
MNV Pihel - uloženo v Archívu v České Lípě: informace o schůzích a projednávaných tématech apod. vše poplatné době socialismu, informace k životu v obci a její historii jen kusé, ale někdy zajímavé k dokreslení obrazu obce. Další zdroje jsou již pouze německé, kronika Pihelu se nedochovala.

Zajímavé weby:

https://www.turistik.cz/cz/kraje/liberecky-kraj/okres-ceska-lipa/novy-bor/hrad-pihel/ – informace o hradu na Pihelském vrchu

https://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5459 – více informací o místě zvaném Laml „U Beránka“, spadá již pod Skalici, ale máme to blízko, po procházení webu je možné narazit na další zajímavé informace z regionu

https://www.kinskydalborgo.cz/ - historie rodu Kinských

Fotogalerie dostupných zdrojů

Ústřední dokument o historii obce – Archív obce Pihel

Sčítání obyvatel dle zdroje Archív obce Pihel